12.05.2014
Marie Calma: * * *
20/2014
Zas se dnes ve mně prochází
to nenasycené zvíře.
Sedí tam, číhá jak rybář na hrázi
na kořisť chvíle.
O sousto se uchází
tak zarputile,
jak by mělo umřít hlady:
„Nasyť mne – i já jsem tady!
Leta mne vězníš v skrýši,
žádné sousto hlad můj neutiší.
Samotu jsi strašnou měla
a přec jsi mne odháněla.“
Ubohá šelmo,
ubohé zviřátko ve mně,
přitul se ke mně,
zatni zuby,
skrč se tam zas,
ať nikdo nevidí tady
umírat nás
hlady.
(Večery, 1929)
